|
|
Faktory ovlivňující míru nezaměstnanosti v Polsku
Kliková, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá tématem nezaměstnanosti na polském trhu práce. Cílem je identifikovat faktory, které ovlivňují míru nezaměstnanosti a dlouhodobou míru nezaměstnanosti v Polsku. Výběr proměnných použitých v empirické části je v souladu s ekonomickou teorií. Empirická část je postavena na vícerozměrné regresní analýze a oba vytvořené modely jsou použity pro popis vztahu mezi závisle proměnnými a regresory. Statisticky významné proměnné u prvního modelu jsou výdaje na APZ, výdaje na PPZ, růst HDP a EPL index a u druhého modelu jsou statisticky významné proměnné minimální mzda, výdaje na APZ a růst HDP. V rámci empirické části jsou popsány regionální disparity míry nezaměstnanosti na trhu práce v Polsku.
|
|
|
Geografické aspekty procesu deinstitucionalizace sudetoněmecké hranice
Korčák, Matěj ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Šimon, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce je vyhodnotit souvislost bývalé sudetoněmecké hranice jako tzv. primárního faktoru se sociálně-prostorovou diferenciací Česka v čase a prostoru. Na problematiku je nahlíženo chronologicky optikou procesu deinstitucionalizace, přičemž hlavním kritériem hodnoceným v rámci tohoto procesu je přetrvávající souvislost hranice s regionálními rozdíly v jejím okolí. Výběr indikátorů, u nichž je souvislost zkoumaná, vychází ze skutečnosti, že odsun českých Němců z pohraničí a následné dosídlení postižených oblastí v dlouhodobém horizontu proměnily tamní struktury obyvatelstva. Na lokální úrovni je provedena kvantitativní analýza vybraných indikátorů zastupujících tři základní struktury obyvatelstva - demografickou, sociální a ekonomickou, když jsou ve vymezených hraničních pásmech jsou na základě věcné významnosti porovnávány jejich průměrné hodnoty. Využita jsou data z cenzů mezi roky 1980 a 2021, což umožňuje sledování proměn vlivu historické hranice v čase. Zvláštní důraz je kladený na prostorovou heterogenitu míry deinstitucionalizace sudetoněmecké hranice, tedy hranice je analyzována nejenom jako celek, ale sledována je i její proměnlivost v prostoru. Metodologicky práce přispívá novým inovativním způsobem k měření a vizualizaci fantomových hranic. Diskuze výsledků následně vychází...
|
|
|
Regionální rozdíly v tělesném vývoji u předškolních dětí v kontextu sekulárních změn
Ferris, Stáňa ; Sedlak, Petr (vedoucí práce) ; Zamrazilová, Hana (oponent)
Testování regionálních rozdílů v růstu a vývoji předškolních dětí je v historii antropometrie opomíjeným tématem. V této práci jsme se věnovali rozdílům mezi současnou populací Prahy, Olomouce a Bratislavy. Vzhledem k velmi podobným životním podmínkám a socio-ekonomické vyspělosti všech tří regionů jsme nepředpokládali jejich přítomnost. Výsledky práce však prokázaly signifikantní rozdíly především ve skeletální robustnosti. Dále jsme testovali přítomnost sekulárních rozdílů v růstu a vývoji předškolních dětí mezi současným souborem z Prahy, Olomouce a Bratislavy a referenčními soubory Bláhy (1990) pro Česko a Slovákové (1989) pro Slovensko. Předpokládali jsme vyznívání změn výškových, délkových a šířkových tělesných parametrů, gracilizaci skeletální robustnosti, a naopak nárůst markerů adipozity. U pražského souboru se tato hypotéza potvrdila až na vyznívání změn šířkových parametrů pánve, u kterých byl prokázán negativní sekulární trend. Výsledky olomouckého a bratislavského souboru s evropskými trendy a stanovenou hypotézou nesouhlasí. Sekulární trendy růstu a vývoje jsou převážně pozitivní. Klíčová slova Regionální rozdíly, sekulární trend, předškolní věk, růst a vývoj
|
|
|
Spatial patterns of links between temperature extremes and cardiovascular mortality in the Czech Republic
Urban, Aleš ; Kyselý, Jan (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent) ; Dobrovolný, Petr (oponent)
Název práce: Prostorové vzory vazeb mezi teplotními extrémy a úmrtností na kardiovaskulární nemoci v ČR Autor: Mgr. Aleš Urban Předchozí studie prokázaly vliv období vysokých i nízkých teplot vzduchu na úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění pro populaci České republiky (ČR) jako celku. Cílem této dizertační práce byl výzkum regionálních rozdílů v těchto vztazích a faktorů, které je ovlivňují. Ve čtyřech článcích publikovaných v mezinárodních recenzovaných časopisech byly zkoumány rozdíly ve vlivu vysokých a nízkých teplot na kardiovaskulární úmrtnost v ČR zejména mezi (i) městskými a venkovskými oblastmi, (ii) regiony s rozdílnou úrovní socioekonomické deprivace a (iii) oblastmi s odlišnými fyzicko-geografickými a environmentálními podmínkami. Tyto rozdíly byly zkoumány za využití různých biometeorologických přístupů s cílem určit meteorologické charakteristiky mající vliv na úmrtnost v důsledku stresu z horka a chladu. Vliv teploty vzduchu na úmrtnost byl stanoven na základě relativních odchylek od očekávaných denních počtů úmrtí v horkých a chladných dnech. Očekávaný počet úmrtí pro každý den byl stanoven ošetřením časových řad o nemeteorologické složky, jako jsou dlouhodobý trend, sezónnost, týdenní cykly v chodu úmrtnosti a dále epidemie chřipky a akutních respiračních infekcí. Horké...
|
|
|
Regionální vývoj ve Švédsku po roce 1990
Klíma, David ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Vogt, David (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda a jak se v posledních desetiletích mění regionální obraz a regionální rozdíly ve Švédsku, jedné z nejhomogennějších zemí na světě. K proměnám regionálního obrazu přispívají také globalizace a zostřená konkurence, které ovlivňují nejen firmy a odvětví, ale i státy a regiony. Proměňuje se i regionální obraz tradičně velmi homogenního a rovnostářského Švédska. Práce s využitím socio-ekonomických ukazatelů a základní statistiky zkoumá trend vývoje regionálních rozdílů ve Švédsku a naznačuje širší souvislosti tohoto vývoje. Základní hypotézou je, že krize a zvýšená konkurence přispívají k prohlubování regionálních rozdílů. Regionální rozdíly se ve Švédsku v posledních dvaceti letech skutečně zvětšují a je pravděpodobné, že souvisí s krizovým vývojem hospodářství, i když nelze jednoznačně určit dominantní faktory. Ke zvětšování regionální variability však dochází jen v některých aspektech sociálně ekonomického vývoje, v řadě ohledů zůstává Švédsko nejvíce homogenní zemí Evropy. Práce se zabývá rozdíly a vývojem z hlediska krajů. Klíčová slova: regionální vývoj, regionální rozdíly, Švédsko, globalizace, krize
|
|
|
Proměna regionálního obrazu Švédska a její souvislosti
Klíma, David ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Anděl, Jiří (oponent)
Téma regionálních rozdílů a prostorové nerovnoměrnosti je jedno z klasických témat, jimiž se zabývá geografie. Švédsko, které je jednou z nejvíce homogenních a nivelizovaných zemí na světě, se dlouhodobě vyznačuje velmi nízkými regionálními rozdíly. Právě proto představuje důležitý a zajímavý objekt studia. Cílem této práce je zmapovat proměnu regionálního obrazu Švédska od počátku 90. let a analyzovat vliv sektorových změn (konkrétně deindustrializace a terciarizace) a globalizace (skrze působnost nadnárodních korporací) na regionální rozdíly. Práce s využitím socioekonomických a demografických ukazatelů a kvantitativní statistiky zkoumá trend vývoje regionálních rozdílů ve Švédsku a naznačuje širší souvislosti tohoto vývoje. Hlavním poznatkem této práce je disproporcionální růst a vliv metropolitních regionů (zejména Stockholmu). Metropolitní regiony zvyšují svůj podíl na obyvatelstvu a socioekonomických aktivitách a vyznačují se dynamickým vývojem, jenž je umocněn vysokou specializací, přítomností odvětví s vysokou přidanou hodnotou, znalostní ekonomikou a lokalizací nadnárodních společností. Pozvolna dochází k růstu regionální variability, k čemuž přispívá disproporcionální vývoj největších měst, a k proměně regionálního obrazu tradičně velmi homogenního Švédska. Klíčová slova: Švédsko,...
|
|
|
Regionální diferenciace obyvatelstva České republiky podle náboženského vyznání
Růžičková, Markéta ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Regionální diferenciace obyvatelstva České republiky podle náboženského vyznání Abstrakt Cílem této práce je analyzovat obyvatelstvo České republiky podle náboženského vyznání, využita jsou data ze sčítání lidu a z běžné evidence. V první části jsou popsány výsledky sčítání lidu týkající se náboženského vyznání od roku 1921 do roku 2011 a změny v zastoupení věřících v jednotlivých církvích. V další části je popisováno rozmístění věřících obyvatel v okresech České republiky ve sčítáních 1991, 2001 a 2011, okresy s největším a nejmenším podílem věřících obyvatel a variabilita mezi jednotlivými lety. Následuje analýza vlivu náboženského vyznání na demografické, sociální a ekonomické charakteristiky obyvatelstva, které byly vybrány na základě přečtené literatury. V této části jsou jednotlivé charakteristiky analyzovány pomocí statistické regrese, faktorové a shlukové analýzy a je popsáno působení výsledných faktorů. Klíčová slova: náboženské vyznání, sčítání lidu, Česká republika, regionální rozdíly, ateismus
|
|
|
Dostupnost zdravotní péče v ČR v závislosti na geodemografických charakteristikách obyvatelstva
Novák, Martin ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent) ; Hnilicová, Helena (oponent)
Dostupnost zdravotní péče v ČR v závislosti na geodemografických charakteristikách obyvatelstva Abstrakt Veřejné zdravotnictví je téma, které se dotýká každého občana. Zdraví a zdravotní stav obyvatelstva je jedním z hlavních měřítek vyspělosti dané země. Proto je také problematika zdravotnictví tolik diskutovaným tématem. Zdravotní stav obyvatel ovlivňuje řada atributů. Jednak to může být péče jedince o vlastní zdraví. Stravovací návyky, dostatek fyzické aktivity či dbání na prevenci, to jsou atributy, jež může ovlivnit každý jedinec sám. Na druhé straně však existují determinanty, které čerpání adekvátní zdravotní péče ovlivňují. Náklady na zdravotní péči, technické zabezpečení, ale i dostupnost zdravotní péče, jež je tématem této práce, jsou atributy ovlivňující zdravotní stav populace. Povinností všech zainteresovaných aktérů veřejného zdravotnictví je vliv těchto determinantů omezit. Jednou z hlavních překážek čerpání zdravotní péče je její dostupnost. Od 1. 1. 2013 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 307/2012 Sb., které poprvé kvantifikuje dostupnost zdravotní péče. Zmíněná legislativní úprava definuje tzv. místní a časovou dostupnost, která zabezpečuje dostupnost odpovídajícího typu zdravotní péče na základě maximální dojezdové, resp. čekací doby. Problematika dostupnosti je však širším tématem, nežli...
|
|
|
Volební geografie Polska po roce 1989
Šulc, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Diplomová práce "Volební geografie Polska po roce 1989" zkoumá prostorové rozložení vzorců volebního chování v Polsku na základě analýzy výsledků všech prezidentských voleb a voleb do Sejmu, které se v zemi odehrály v letech 1990-2010. Hlavní hypotézou, již tato diplomová práce testuje, je, že bývalé hranice mezi Ruskem, Pruskem (Německem) a Rakouskem (Rakousko-Uherskem), mezi něž bylo území dnešního Polska v devatenáctém století rozděleno, stále mají vliv na volební geografii země. Na základě této hypotézy jsou politické strany a prezidentští kandidáti v Polsku rozděleni do dvou předem definovaných kategorii: tradicionalistické a modernistické. Validita této hypotézy je pak dokázána prostřednictvím vizuální analýzy volebních map jednotlivých politických stran a prezidentských kandidátů, a také skrze aplikaci Pearsonova korelačního koeficientu na volební výsledky politických stran z volebních obvodů a volební výsledky prezidentských kandidátů z vojvodství. V současném Polsku existuje velmi jasná trhlina mezi územím v minulosti ovládaným Pruskem (Německem) a velkými městy na straně jedné (tato území dohromady jsou známa jako "Polsko A"), a územím ovládaným Ruskem a Rakouskem (Rakousko-Uherskem) na straně druhé ("Polsko B"). Zatímco první z těchto dvou částí Polska je volební baštou modernistických...
|
|
|
Regionální rozdíly výdajů ve zdravotnictví
Hadrová, Petra ; Pavloková, Kateřina (vedoucí práce) ; Hildebrandt, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zkoumáním regionálních rozdílů výdajů na zdravotní péči v České republice. Ve světě se tímto problémem již několik let zabývá řada studií. Dartmouth Atlas ve Spojených státech již v roce 1998 poukázal na výrazné rozdíly ve spotřebě a financování zdravotní péče napříč regiony USA. V různých zemích jsou uplatňovány různé zdravotní systémy, přesto se podobají právě svými regionálními rozdíly ve spotřebě a výdajích na zdravotní péči. U nás se problematikou okrajově zabýval například Kulatý stůl v roce 2008, podrobné analýzy však stále neexistují. Tato práce využívá data pojištěnců VZP, která se vztahují k roku 2009. Jedná se o údaje o spotřebě jednotlivých segmentů zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění. Za pomocí sekundární analýzy těchto dat budou analyzovány konkrétní regionální odlišnosti v nákladech na dané segmenty zdravotní péče, a to až na úrovni okresů.
|
host ::
RSS.